DŮLEŽITÉ OTÁZKY CHARAKTERU TVOŘIVOSTI A TVORBY MENTÁLNĚ HENDIKEPOVANÝCH
Výtvarné umění/ tvorba se pro mentálně hendikepované tvůrce stává možností uplatnit se se stejnými možnostmi a rovnými příležitostmi jako osoby intaktní, někteří v něm nalézají smysluplné naplnění volného času, radost z činnosti a sebeuspokojení, anebo prostor pro budoucí seberealizaci. Rozšiřuje potenciál v oblastech uznání a společenského statusu, rozšiřuje repertoár klasických profesních příležitostí. U všech se ale stává prostorem pro podporu a posilování sebevědomí.
Skepse speciálního pedagoga, zdroj pro výtvarného pedagoga
Nutností pro komplexní pohled na problematiku mentálního hendikepu promítajícího se do tvorby a tvůrčího procesu, je výčet kvantitativních a kvalitativních odlišností v rozvoji psychických funkcí. Z hlediska medicínského, speciálně pedagogického, ale i definováním míry rozvoje komparací s intaktní populací, jsou tyto odlišnosti hodnoceny a nazvány jako hendikepy, poškození, retardace či nedostatky, z hlediska umění, tvorby a výtvarné výchovy se však jeví jako zajímavosti, či dokonce přednosti. To co vyvolává skepsi lékařů a speciálních pedagogů, vyvolává zájem učitelů výtvarné výchovy a je i katalyzátorem tvůrců a motivací umělců.
Charakteristické rysy výtvarného projevu a volného výtvarného projevu hendikepovaných
Pro vývoj osoby s mentálním hendikepem je charakteristická disproporce mezi zralostí rozumovou, sociální, emoční a biologickou. Mentální retardace není jen prosté opožďování duševního vývoje, ale jde při ní o strukturální vývojové změny. Nejedná se pouze o změny kvantitativní, ale kvalitativní.[1] Zpravidla vázne plynulý přechod informací z nevědomé oblasti do vědomí a je pravděpodobné, že podobně jako děti v raném věku, lidé s mentálním postižením vnímají svůj život ve vyšší míře nevědomosti než dospělí lidé bez mentálního handicapu (Landischová, 2001)[2]. Ovládají je nevědomé pohnutky v mnohem větším měřítku než nás.
Kategorizace přístupů
Volný výtvarný projev vykazuje znaky vysoké grafické abstrakce. Tvorba může být insitně[3] imaginativně realistická, ale i minimalisticky abstraktní. Mentálně postižený tvůrce motivovaný jednoduchými náměty z okolního světa vytváří poetické obrazy abstrahující skutečnost do nadreálné zkratky: tento tvůrce zachycuje skutečnost v její podstatě a to tak, že zobrazuje často jakési tvarové, kompoziční, případně barevné reziduum odpozorovaného vnějšího světa (Babyrádová in Babyrádová et al., 2011: 15).
Tato abstrakce má několik podob: abstrakce psychomotorického původu, kdy je výsledkem spleť čar a barevných skvrn; abstrakce příbuzná umění přírodních národů, vyznačující se geometrizací a biomorfními formami; a abstrakce (Babyrádová in Babyrádová, Křepela a kol. 2010).
Časté jsou dětsky laděné poloabstrakce, jednoduché tvary asociující figury či předměty, připomínají díla fauvismu či abstraktního expresionismu.
Výtvarný projev MH tvůrců je typický parcelací plochy (iniciovaná je spíše tendencemi o rytmizaci plochy, než tvůrčím záměrem), opakováním jednoho nebo více základních prvků (linie, geometrický tvar, barva), tvorbou dekorativně působících struktur, nebo strukturálních celků. Podnětem je patrně neuvědomělé hledání harmonizace a uspořádanosti, pramenící z podstaty hendikepu. Objevuje se strukturování figury nebo předmětů, integrace pozadí a figury, geomorfizace figur a splývání figurativních motivů. Charakteristické je zobrazení stylizovaných či geometrizovaných lidských postav, podobajících se mytickým postavám a antropomorfizace postav zvířat. Dochází k prolínání či ignoraci kompozičních vrstev a propojování obrazu a textu (volně z Babyrádová, Křepela, 2010).
Následující text je inspirován rozhovorem Hany Stehlíkové Babyrádové s významným německým teoretikem výtvarné tvorby hendikepovaných Maxem Klägerem (Babyrádová a kol. 2011:64) a shrnutím podstatných rysů vnímání a tvorby mentálně retardovaných.
Jaké jsou charakteristické znaky poznávacích procesů?[4]
-
nižší tempo a snížený rozsah vnímání
-
zpomalené nebo zúžené zrakové vnímání
- nevnímají prostor globálně, ale postupně – problém s perspektivním vnímáním a vyjadřováním o něm
- špatně pozorně vnímají či hledají předměty
- oproštění od komplexu detailů, spíše výběrová fascinace
-
zpomalený rozvoj sluchového analyzátoru způsobuje poruchy v rozvoji řeči - dlouho nerozlišují zvuky řečí lidí v okolí
(jednotlivá slova v 2-3roce, krátké věty v 5-6 letech)
-
těžko se odpoutávají od výrazných a poutavých stránek
-
pomalu si zapamatovávají a poznává nové
-
nedokáží si cílevědomě vzpomínat
Jaké jsou charakteristické znaky myšlenkových operací?
-
časté výkyvy pozornosti
-
myšlení je nekritické
-
myšlení je konkrétní a s malou schopností abstrahovat a zobecňovat (zaměřené na konkrétní jevy a situace)
-
analyticko-syntetické činnosti jsou velmi nedostatečné = špatně rozlišují barvy či jejich odstíny
-
nejméně postižena je komparace (lépe vyhledávají rozdíly než shody)
-
neznatelnější deficit v oblasti generalizace = problém transferu nacvičených dovedností
- s tím souvisí problém v oblasti pojmotvorné činnosti[5]
Existuje typologie tvůrců s mentálním hendikepem?
Typologie jako taková neexistuje, existuje pouze určité charakteristické rysy tvorby. Náměty jsou běžně čerpány z každodenního života a vyznačují se velmi osobitým pojetím.
Jak se jednotlivé deficity projevují v tvorbě?
rysy tvorby: dětsky laděná poloabstrakce[6] s expresivní barevností – schématické opakování šablon
formy abstrakce:
a) psychomotorické (čáry, linky,…) – připomíná akční tvorbu
b) geometrická či biomorfní abstrakce – příbuzné přírodním národům
c) nadreálná abstrakce
LMH a její projevy v tvorbě:
-
převažuje dekorativnost – sklon ke schematismu
-
členění plochy je jednoduché
-
linie mohou být roztřesené, dvojité, přerušované či nenavazující
-
nejsou schopni vyjadřovat prostorové vztahy - většinou zobrazují všechny kreslené objekty vedle sebe = juxtapozice
-
v drtivé většině zobrazují figuru zepředu
-
postavy mohou mít neadekvátní sklon
-
neadekvátně umístěné ruce (na břichu či krku)
-
stádium hlavonožce přetrvává až do 7- 8 let
-
objevuje se zjednodušení, sklopení, transparentnost
SMH a její projevy v tvorbě:
-
jsou schopni obsáhnout pouze obrysových schémat – korelují s díly modernistů
-
z části dovedou zobrazit události
-
přestože zadaný úkol chápou alespoň částečně, jeho realizace jim dělá velké
problémy a samostatně nejsou schopni zadaný úkol splnit
-
schematismus se projevuje mnohem intenzivněji, než u předchozího stupně
Jaký je rozdíl mezi tvorbou umělce mentálně hendikepovaného a intaktního? Ovlivňuje tvorbu inteligence?
Inteligenční kvocient je u lidí s mentálním hendikepem v průběhu času relativně neměnný. Schopnost výrazové a obsahové kvality jsou rozvinuty již při nízkých IQ hodnotách (cca 40). Inteligence ovlivňuje míru transferu vlastních zkušeností, ale i sledovaných kontextů do díla.
Lze spontánní akt sebevyjádření se a tvorby nějakým způsobem z vnějšku motivovat?
Na jiném místě tohoto textu píšeme, že touha po sebevyjádření je podstata přirozená i lidem s retardací. Je motivovaná svébytným vnímáním světa, a proto i vyjádření budou do jisté míry svébytná. Dle Maxe Klägera (Babyrádová a kol. 2011:65) je praxe péče o duševně postižené umělce zaměřena na vyprávění o vlastních prožitcích a zkušenostech. Na druhou stranu je lze k tvorbě motivovat poskytnutím zázemí, materiálu i jistých forem podnětů (tak to činí současné instituce zaměřené na podporu umělecké tvorby mentálně hendikepovaných).
Z hlediska zaměření na širší spektrum populace (myšleno i na netalentované) je možné vnější motivací podněcovat různé činnosti rozvíjející motorické schopnosti, znalosti tvůrčích technik a jejich užití, rozvoj citlivosti pro užití různých materiálů, schopnosti komunikace (verbální i neverbální), aj.
[1] LEČBYCH, M. O diagnostice osobnosti lidí s mentální retardací. Ineditní text.
[2] LANDISCHOVÁ, E. Lidé s mentálním postižením tančí. Nakladatelství Modrý klíč. Praha 2001. ISBN
978-80-7290-297-2.
[3] vrozený, přirozený, neškolený
[4] volně přejat z: ZICHA Z. Úvod do speciální výtvarné výchovy. Praha: Karlova univerzita v Praze, 1981.
[5] viz 23
[6] nelze ovšem srovnávat s dětskou tvorbou